Úvod

Souhrnná informace k celému dokumentu NSeZ

 

Dokument předkládá zastřešující strategii rozvoje elektronizace zdravotnictví České republiky ve střednědobém horizontu minimálně pěti let. V  některých oblastech je velmi konkrétní a v některých naopak pouze stanovuje základní pravidla, zásady a představu budoucího stavu. Jedná se o příliš složitou problematiku a prostředí, kde působí mnoho vlivů a stát má jen omezené prostředky k prosazování byť účelných opatření.

Předložená strategie se musela vypořádat s absencí jakýchkoliv obecných dokumentů s delším horizontem, pokrývajících danou oblast v ČR (např. politiky nebo koncepce). Zahrnuje v sobě přijatou Soustavu cílů a opatření, která strukturovaně vytyčuje celkové směřování dané oblasti v delším časovém horizontu a stanovuje základní principy a charakter naplňování stanovených cílů. Zároveň je tato Soustava cílů a opatření částečně rozpracována do podoby výstupů s indikátory na období do roku 2020, bez ambicí realizace celé soustavy ve vymezeném čase.

Priority jsou nastavovány postupně a jsou ovlivňovány množstvím faktorů, které ani nelze v intencích jednoho strategického dokumentu účelně podchytit. Důležitým a stěžejním úkolem strategie je nalezení takového konceptu dalšího rozvoje, který by řešeným oblastem dal společné jmenovatele, společné sdílené služby a navzájem spolupracující (interoperabilní) prostředí. Prostředí, které by umožňovalo jednotlivým účastníkům sdílení informací definovaným způsobem a účelně podpořilo rozvoj zdravotního systému v kontextu elektronizace veřejných služeb.  

Strategie nepřenáší na stát tíhu budování všech informatických služeb a vytvoření centrálního systému, který by měl být povinně využíván zdravotnickými pracovníky a nakonec i občany. Toto řešení, i když se někdy uplatňuje ve státech s odlišným zdravotnickým systémem a uspořádáním, není v kontextu českého zdravotnictví akceptovatelné. Oblast, kde strategie vidí nezastupitelnou roli státu, spočívá ve vytváření předpokladů a základních stavebních kamenů, o které se pak bude rozvoj elektronizace moci opírat. Paralelou k těmto základním stavebním kamenům jsou Základní registry ČR, ty vytvářejí předpoklad k jednoznačné identifikaci občanů, organizací a umožňují či umožní efektivní sdílení informací napříč veřejnou správou.

Stát nebude vytvářet žádný megalomanský centralistický projekt, ale zajistí základní stavební kameny elektronizace, které umožní postupný vznik a realizaci účelných dílčích projektů, sladěných se strategickými záměry a stanovenými principy uvedenými v této strategii. 

Ministerstvo zdravotnictví se bude zabývat výhradně přípravou projektů, které jsou pro resort zdravotnictví prioritou, u nichž je role státu nezastupitelná a které jsou nutnou podmínkou pro smysluplný rozvoj elektronizace zdravotnictví. Národní strategie elektronického zdravotnictví tak především otevře široký prostor všem řešitelům stávajících a budoucích projektů elektronického zdravotnictví k tomu, aby jejich řešení mohla být vzájemné účelně sladěna tak, aby podporovala vizi a cíle této strategie a sloužila podpoře péče o zdraví občanů. Jen takové projekty se mohou ucházet o veřejnou podporu. Příkladem klíčových projektů jsou národní registry zdravotnických pracovníků a poskytovatelů,  ePreskripce,  apod.  (tyto projekty vyplynuly z přípravných prací na Strategii a ze závěrů pracovních skupin, některé vznikly na základě událostí, jako např. změna legislativy).

O veřejnou podporu se tedy transparentním způsobem bude moci ucházet jakýkoli subjekt v případě, pokud přistoupí na požadavky strategií definovaných cílů, záměrů, pravidel a standardů a splní architektonické požadavky obsažené ve veřejně publikovaných zásadách Enterprise architektury elektronizace zdravotnictví. Všichni implementátoři projektů budou muset splnit i definované požadavky na bezpečnost dat a jejich přenosu minimálně na úrovni, vyžadované v systémech veřejné správy (eGovernmentu).

Prioritním záměrem strategie je maximální využití existujících informačních systémů za podmínky, že splní kvalitativní, bezpečnostní a další požadavky na interoperabilní systémy elektronického zdravotnictví, tedy zejména požadavky na vstupní/výstupní formát dat a modularitu, tj. jednotlivé informační systémy mohou vznikat nezávisle na sobě, ale budou si schopné předávat data, protože bude definována jejich struktura. Dosažení vzájemné interoperability dosavadních řešení elektronického zdravotnictví je i ochranou investic a využitím současného potenciálu fungujících aplikací.

Vybrané klíčové projekty budou vždy zaměřeny na plnění cílů a indikátorů stanovených touto strategií. Předkladatelé jednotlivých projektů budou postupovat podle zásad a principů definovaných Enterprise architekturou elektronizace resortu zdravotnictví a v souladu s nadřazenými principy budování eGovernmentu. Každý projekt bude mít zpracovanou Enterprise architekturu řešení podle metodiky připravené pro elektronizaci zdravotnictví Ministerstvem zdravotnictví a tím bude zaručena jeho provázanost s ostatními projekty. Zároveň bude zaručena interoperabilita nových řešení, včetně využívání existujících služeb resortu a informatických služeb eGovernmentu. Implementační plány jednotlivých připravovaných projektů budou stanoveny v několika etapách. První etapa specifikuje plány prioritních projektů a bude zpracována na konci roku 2016. V této první etapě budou nastaveny i termíny pro zpracování dalších implementačních projektů.

Role státu při definování koncepce a priorit elektronického zdravotnictví, a zejména při koordinaci jeho rozvoje, je nezastupitelná. Stát tuto roli dlouhodobě neplnil, mimo jiné z důvodů absence nezbytných odborných kapacit a profesionálů z oblasti ICT a neschopností státní správy tyto pracovníky získat. Důsledkem nevydařených projektů elektronizace je velká nedůvěra zdravotnických pracovníků v elektronizaci a její přínosy, doprovázená nedůvěrou ve schopnost státní správy neutěšený stav zlepšit. Národní strategie elektronického zdravotnictví vznikala dva roky v pracovních skupinách a na workshopech s odborníky v širokém zastoupení. MZ ČR oslovilo představitele organizací působících ve zdravotnictví i z jiných oblastí se žádostí o nominaci jejich zástupců do Týmu pro tvorbu strategie a podpůrných pracovních skupin a delegovaní zástupci se pak účastnili tvorby strategie. Společné výstupy Týmu i pracovních skupin byly prezentovány a oponovány. Vycházelo se přitom z mezinárodních doporučení pro tvorbu národních strategií eHealth i ze zahraničních zkušeností. Aby se zabránilo tendenčním řešením bez účastí zdravotnické veřejnosti, byl respektován následující postup:

Jedním z hlavních principů tvorby Národní strategie elektronického zdravotnictví je otevřenost a zapojení co nejširší odborné i laické veřejnosti z řad uživatelů elektronického zdravotnictví.

Tímto MZ ČR deklaruje jasný záměr postupně sladit vzájemně nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb směrem k naplnění vize Národní strategie elektronického zdravotnictví a k vytvoření interoperabilního důvěryhodného prostředí pro všechny realizátory služeb elektronického zdravotnictví.

Především ale Národní strategie elektronické zdravotnictví, na základě českých i zahraničních zkušeností a  s využitím principů, prosazovaných Českou lékařskou společností J.E.Purkyně nadřazuje šest principů:

  1. Primárním cílem rozvoje elektronického zdravotnictví musí být přínos pro pacienty a kvalitu zdravotní péče.
  2. Právo pacienta na zajištění odpovídající péče, ochranu osobní důstojnosti a ochranu osobních údajů nesmí být zaváděním prostředků elektronického zdravotnictví oslabeno, ale naopak posilováno.
  3. Lékaři a další odborní pracovníci ve zdravotnictví musí být zapojováni do projektů již ve fázi přípravy záměrů, při plánování a tvorbě návrhů řešení.  Názory odborné veřejnosti musí být v rámci projektů aktivně získávány a přiměřeně zohledňovány.
  4. Před zavedením nových nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví do praxe musí být vždy dostatečným způsobem ověřena a vyhodnocena jejich použitelnost, kvalita, stabilita a výkonnost.
  5. Zavádění elektronického zdravotnictví na základě plošně stanovené povinnosti je principiálně nesprávné. Při zavádění nových služeb a nástrojů elektronického zdravotnictví je třeba využívat především pozitivní motivace a zavádět nové technologie postupně a uvážlivě tak, aby nedošlo k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu, ohrožení pacienta nebo zhoršení podmínek práce zdravotníků.
  6. Všude, kde je to možné a účelné, je třeba při tvorbě nových řešení využívat veškeré dostupné vědecko-výzkumné poznatky a ověřené technologie, včetně standardů pro výměnu a zobrazování zdravotnických informací.

Příkladem principiálně nesprávného postupu při zavádění elektronického zdravotnictví byl v minulosti průběh projektu tzv. elektronického receptu jako izolovaně realizované dílčí služby, svěřené instituci, jejímž úkolem není elektronizace zdravotních služeb pro občany. Právní úprava neumožňuje ani v současné podobě realizovat elektronické preskripci většinu žádoucích přínosů, především pro občany, lékaře a lékárníky – tedy hlavní uživatele tohoto systému. Projekt postrádal zodpovědného garanta celého procesu elektronizace předepisování léků, tzv. elektronické preskripce a nemohl se opřít o koncepci a architekturu elektronizace resortu, ani o potřebnou infrastrukturu elektronizace zdravotnictví.

Úřad vlády České republiky aktualizoval Akční plán pro rozvoj digitálního trhu (červenec 2016), který hodnotí stav digitálního rozvoje ČR jako velmi neuspokojivý a uvádí: „Digitální technologie zásadně a rapidním tempem mění ekonomiku i podobu společností na celém světě. Změny, které digitální revoluce přináší, se nevyhnutelně dotknou života každého z nás.

Ani zdravotnictví nemůže zůstat v elektronizaci pozadu, už proto, že informační a komunikační technologie dokážou přispět podstatným dílem ke zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče v celé společnosti, přispívají k vyššímu zapojení občana do péče o vlastní zdraví a napomáhají přeorientovávat zdravotní systémy směrem k občanovi.

Struktura dokumentu

Základní dokument Národní strategie elektronického zdravotnictví je členěn do několika ucelených částí. První kapitola uvádí základní informace o vzniku strategie a odvolává se na nejvýznamnější platné strategické či koncepční materiály, jejichž požadavky jsou elektronizaci zdravotnictví nadřazeny.

Druhá kapitola uvádí výstupy klíčových analýz použitých při tvorbě strategie a srovnání ČR se zahraniční praxí.

Vize elektronizace zdravotnictví ČR a struktura cílů národní strategie jsou uvedeny ve třetí kapitole.

Podle této struktury, pojmenované jako „Soustava cílů a opatření Národní strategie elektronického zdravotnictví“ je členěna nejrozsáhlejší část strategie obsažená ve čtvrté kapitole, popisující mj. způsob naplnění vytýčených cílů.  Kapitola rozepisuje Soustavu cílů a opatření a je členěna do čtyř podkapitol dle jednotlivých  strategických cílů:

Kap 4.1.   Zvýšení zainteresovanosti občana na péči o vlastní zdraví, prevence

Kap 4.2.   Zvýšení efektivity zdravotnického systému

Kap 4.3.   Zvýšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb

Kap 4.4    Vytvoření a rozvoj Informační infrastruktury a správa elektronického zdravotnictví

V každé kapitole strategického cíle jsou uvedeny východiska a požadavky na naplnění strategického cíle, očekávané dopady realizace tohoto cíle, indikátory dosažení a hlavní bariéry a rizika realizace. U každého strategického cíle je přehledová tabulka všech podřízených specifických cílů a opatření se stručnými výstupy a identifikátory dosažení cíle / opatření.

Soustava cílů je tříúrovňová, druhá úroveň je tvořena specifickými cíli a má podobnou strukturu jako úroveň první. Každý specifický cíl v další úrovni obsahuje řadu opatření, popsaných v samostatných kapitolách, které pomáhají naplnit nadřazené cíle. Jednotlivá opatření  detailněji popisují dosažitelné výstupy, indikátory dosažení a tam kde je to známo definují kroky vedoucí k naplnění opatření.

V uvedené struktuře je formulována řada opatření průřezové povahy a to nejenom ve smyslu zajištění infrastruktury, informační infrastruktury a správy elektronického zdravotnictví ve čtvrté kapitole, ale i např. v požadavku na snižování administrativní zátěže zdravotnických pracovníků a dalších uživatelů služeb elektronického zdravotnictví či odstraňování nerovností v přístupu ke zdravotní péči pro tzv. digitálně vyloučené.

Celý dokument je koncipován s ohledem na to, že zavádění prvků elektronického zdravotnictví musí být prováděno v souladu s legislativními i technickými podmínkami a potřebami všech aktérů systému, zejména pak na straně pacientů a poskytovatelů zdravotních služeb. Elektronizace vybraných procesů zdravotního systému bude systémově podporována s cílem motivovat pacienty i poskytovatele k zavádění a využívání nových postupů, systémů a aplikací. Systém elektronického zdravotnictví bude velmi kriticky hodnocen z pohledu možného úniku či zneužití citlivých osobních dat, především dat pacientů, ale také lékařů a dalších účastníků systému. Proto musí být otázky kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí pečlivě zvažovány a opakovaně ověřovány v průběhu celého životního cyklu realizace opatření od jeho návrhu, implementace až po provozování a změnové řízení.

Role pacienta při rozhodování o vlastním soukromí musí být systémem nejen respektována, ale v maximální možné míře posilována.  

Pátá kapitola uvádí postup implementace a systém řízení realizace. V době zpracování strategie nebyly detailněji specifikovány navazující projektové okruhy, jednotlivé projekty, ani jejich harmonogram. Detailní časový harmonogram realizace jednotlivých opatření, aktivit a činností bude vypracován v rámci tvorby implementačních plánů, které budou rozpracovány po schválení strategie v závislosti na prioritách elektronizace zdravotnictví.

Kapitola 5.3 obsahuje časový harmonogram, odrážející priority které definovalo Ministerstvo zdravotnictví pro nejbližší období. Těmito prioritami jsou:

  • Vytvoření / úprava autoritativních registrů NRPZ, NRPZS, které budou obdobou základních registrů eGovernmentu a budou autoritativním zdrojem údajů pro identifikaci subjektů a zdravotnických pracovníků.
  • Vybudování základní resortní infrastruktury pro řešení elektronické identity v resortu zdravotnictví a k tomu příslušející datová rozhraní pro sdílení informací.. Tato infrastruktura zajistí a posílí právní a organizační jistoty zdravotnických pracovníků a zavede možnost kontinuity při práci s elektronickými písemnostmi a  zdravotnickou dokumentací. Tento projekt bude v souladu s řešením eID realizovaným MV a bude řešit i autorizaci, autentizaci a správu přístupů a souhlasů.
  • Zajištění jednotného přístupu ke službám elektronického zdravotnictví v souladu s principy eGovernmentu. Průřezová priorita, která má za cíl uzpůsobit procesy ve zdravotnictví, a to zejména správního charakteru tak, aby v maximální míře využívaly postupy a služby eGovernmentu, se kterými je občan srozuměn a naučil se je využívat při řešení životních situací.
  • ePreskripce – připravit postupný náběh plnohodnotné elektronické preskripce včetně vedení lékového záznamu pacienta, přístupného oprávněným lékařům, lékárníkům a pacientovi, s možnostmi kontroly interakcí a duplicit. Tento úkol bude vyžadovat legislativní úpravy.
  • Ustavit / vytvořit Národní centrum elektronického zdravotnictví, které bude mít za úkol programově a hospodárně koordinovat a podporovat rozvoj digitalizace, udržovat a rozvíjet koncepci národního systému elektronického zdravotnictví.

Šestou kapitolou je Závěr a poslední sedmou kapitolou je seznam Použité literatury.

Aktuality

Deklarace partnerství při implementaci Národní strategie elektronického zdravotnictví

21.5.2018

Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na dobrou praxi při přípravě a implementaci strategických změn a posílení principu partnerství otevírá prostor pro spolupráci s potenciálními zájemci o zapojení do implementace NSeZ.

Podrobnosti

Vystoupení Ing. Martina Zemana na konferenci ICT ve zdravotnictví 2018

2.5.2018

Ing. Martin Zeman, ředitel odboru Informatika, vystoupil 24. dubna 2018 na konferenci ICT ve zdravotnictví 2018 s tématem "Stav realizace a priority Národní strategie elektronického zdravotnictví v roce 2018"

Podrobnosti

Harmonogram realizace prioritních oblastí NSeZ - Strategický cíl 4 Infrastruktura a správa elektronického zdravotnictví

13.4.2018

Aktuální platná verze implementace vybraných prioritních oblastí Národní strategie elektronického zdravotnictví - duben 2018

Podrobnosti

Zahajovací workshop projektu Podpora Národního centra elektronického zdravotnictví

15.3.2018

7. 3. 2018 proběhl v prostorách Ministerstva zdravotnictví zahajovací workshop projektu Podpora Národního centra elektronického zdravotnictví (projekt s podporou SRSS).

Podrobnosti

Mapa webu

Kontakty

Ministerstvo zdravotnictví
Palackého nám. 4
128 01 Praha 2

+420 224 971 111

+420 224 971 111

Odběr novinek

Pokud si přejete dostávat informace o novinkách, napište nám prosím svoji adresu.